napsal Martin Dědina
Blog zijememinimalismem.cz je jedním z dětí Marcely Sobotové (má ještě syna Adama) o které se pečlivě stará. Jako máma od rodiny ví, jak je v domácnosti těžké udržet pořádek, ale hlavně díky minimalismu se jí to hravě daří. Ve svých ebookách pak lidem radí jak si vyčistit prostor kolem sebe, udržet to tak a prokládá to praktickými tipy nejen pro domácnost…a tady je s ní ke všemu rozhovor.
– Jak jsi přijela dnes do Prahy? Jdou auta a minimalismus vůbec dohromady?
Vlakem. Úplně bych auto neodsuzovala, ale jakmile ho vlastníš, tak máš tendenci ho používat. Praha-Plzeň je pohodová trasa s častým spojením. Navíc jsem faktický neřidič, takže to pro mě momentálně ani není otázka volby.
– Jste car-free rodina? Jak se to daří s dítětem?
Ano jsme, ale samozřejmě v širší rodině auto máme. Záleží k čemu auto opravdu potřebuješ. Dá se ale cestovat i bez auta, jen je třeba trochu přizpůsobit destinaci, aby tam existoval dopravní spoj. Když jedeme k prarodičům na delší dobu, tak pro nás přijedou autem, protože kvůli Adámkovi máme těch věcí více a vlakem bychom je vezli docela těžko.
– Jak a kdy jsi se dostala k minimalismu? Nebo se on dostal k Tobě?
Ono se to oboje přitahuje. Začalo to tím, když jsem se po vysoké škole často stěhovala. Postupně bylo třeba se stěhovat větším a větším autem a otočit se i na několikrát. S každým dalším stěhováním jsem věděla, co všechno budu muset zase balit. Díky tomu jsem se začala zbavovat věcí.
Na druhou stranu tím, jak je všechno narychlo, není úplně čas probírat se třeba oblečením. Zabalíš ho a převezeš do nového bytu. Takže doporučuji nečekat na stěhování a protřídit věci už teď :) Pak jsem se o minimalismus začala zajímat více a nechala se dál inspirovat. Lidé se snaží omezit v různých věcech, jen tomu třeba neříkají minimalismus.
– Prozradíš nám, jak být minimalista s dítětem? Kupuješ oblečení, hračky, pleny apod.?
Minimalismus a děti je obrovské téma a chystám se ho zpracovat více do detailu. Myslím, že se primárně rodíme jako minimalisté a postupem času tu schopnost ztrácíme, tím jak se přizpůsobujeme prostředí. Když jsou děti obklopeny množstvím hraček, tak si na to rychle zvyknou. Je fascinující vidět, jak se dítko zabaví jednou věcí a dokáže si třeba s gumičkou do vlasů hrát i půl hodiny.
Dneska je velký emocionální tlak na prvo-rodiče, aby byli skvělí a dokonalí, aby dítěti dopřáli to a to, protože jen tak „budou ti nejlepší rodiče“. V situaci, kdy jako rodič ještě přesně nevím, co dítě potřebuje, tak mu pořídím raději více nebo všechno. Je těžké tomu odolat, ale je dobré se zeptat zkušených rodičů, ti většinou dobře poradí. Například miminkovské oblečení se dá sehnat z druhé ruky. Na internetu jsou „zoufalé“ maminky, které prodávají 20ks oblečení jen celkem za 100 korun. Pak je samozřejmě možné ho prodat dál. Poslední věcí je určitě neřešit, co bude malé miminko nosit za rok a půl, řeším jen to, co je opravdu aktuální.
Co se týká hraček, je asi nejtěžší zvládnout příbuzenstvo a jejich dárky a také nechodit s dítětem do hračkářství. Existují prověřené oblíbené hračky, které vydrží dlouhou dobu.
A k poslednímu dotazu – plenky používám látkové. Na internetu to vypadá jako trend, ale v reálu zjistíš, že je používá 1 maminka za 100. Za sebe je ale můžu doporučit.
– Jaký člověk je podle tebe typický adept, který by měl začít s minimalismem?
Myslím, že čím materiálně bohatší země, tím větší tendenci k hromadění mívá. A v důsledku toho má pak určité množství lidí i tendenci hromadění omezit. Lidé v Indonésii, Číně nebo Indii si pravděpodobně knihy o minimalismu nečtou, ti obvykle řeší spíše základní životní potřeby.
Myslím, že minimalismus je pro každého, kdo cítí, že mu současný stav přestává vyhovovat. Musí tam být určitá vůle dát věci do pohybu. Někomu třeba nemusí vadit, že žije v nepořádku.
– Viděl jsem, že cestujete i s malým – existují nějaká doporučení, jak sbalit celou rodinu snadno na cesty?
O jedné takové kratší cestě jsem nedávno psala článek a tak ho jako odpověď doporučuji k přečtení.
– Jaké jsou 3 nejdůležitější věci/kroky, které bys někomu doporučila, pokud chce začít s minimalismem?
Zaprvé – stanovit si konkrétní datum a čas, kdy s úkolem začnu. Tím se můžu i psychicky připravit a posunout se z myšlení „to by bylo dobré někdy udělat“ na konkrétní čas a akci.
Zadruhé – vybrat si jednu konkrétní věc, abych nepřepálila začátek. Může to být úprava jídelníčku, fyzické cvičení nebo být méně na Facebooku. Nedoporučuji pouštět se do více úkolů najednou a vyčerpat si počáteční elán.
Zatřetí – když tě nenapadne nic konkrétního, doporučuji začít úklidem. Od poličky, lékárničky a nářadí až po kuchyň, koupelnu a oblečení.
– Co dává minimalismus Tobě?
Dává mi radost, když vidím, že jde fungovat bez spousty věcí. Nejsem úplný extrém, ale je skvělé vidět, jak se prostor čistí. Zároveň mi dává radost o tom i psát a inspirovat a pomoci ostatním lidem. Je to pro mě i náplní práce, protože cesta není nikdy u konce a vždycky je co zlepšovat.
– Co nebo kdo je tvoje inspirace?
Určitě Leo Babauta – líbí se mi jak dokáže hlubokou myšlenku jednoduše, ale i lehkou angličtinou popsat. Jinak čtu různé blogy a knížky, například australský blog slowyourhome.com nebo knihu od Kanaďana M. B. Staniera Pracujte méně, udělejte více. Z knížek mám momentálně rozečtenou Debordelizaci hlavy od Ivo Tomana a snažím se vždycky některé myšlenky vyzkoušet v praxi a nezůstat jen u čtení.
Například pořád udržuji zero inbox, kde jsem nemilosrdná, vše buď rychle vyřeším nebo přesunu nebo smažu. Nechci, aby mě neustále podvědomě ty nahromaděné maily rušily.
– Jaké jsou tvoje další cíle – ve dvou rovinách osobní rozvoj a blog?
Chtěla bych pokračovat s prací na svém blogu zijememinimalismem.cz. Je mým snem, aby mě třeba i jednou živil. Chtěla bych také více omezit množství času, které trávím u počítače. S dítětem je psaní a správa stránek ještě o to náročnější.
Čtenáře blogu čeká mimo nové online platební brány a nových článků také online kurz minimalismu, který bude zdarma. Pojmenovala jsem ho „Sedm semínek k jednoduchosti“ a jsem zvědavá, jaká na něj bude odezva. Do budoucna pak plánuji natočit i nějaká videa. Přeci jen mluvené slovo a obraz na videu je zase něco jiného, než jen text.
– Tak se budu těšit a děkuji moc za rozhovor.
Komentáře